Po krásném 12 hodinovém spánku, jsem ráno zvažoval, zda dokončit celou Sklářskou cestu, nebo se vrátit domů… oběma směry to na nejbližší 3 hodiny vypadalo na deštivé počasí… 🙁
Rád dokončuji věci… a řekl jsem si, alespoň to bude pro mě trénink jízdy v dešti. Někdy si to natrénovat musím, abych byl připraven na další cesty. Vybral jsem si tedy cestu na jih a dokončení Sklářské cesty až do konce.
Když jsem vyrazil, bylo zamračeno… ale po pár km už začalo mrholit a tak jsem různě zastavoval pod přístřešky a chvílemi čekal, zda to přejde. Nechtělo se mi oblékat nepromok… ale nakonec i na něho došlo. Asi po páté jsem opět zastavil konečně pod střechou na benzince Denk v Neureichenau. Stojím tam a spustil se taková průtrž, že jsem si řekl, že to ani v nepromoku nemá cenu.
Stojím tam už asi 15 minut, na benzince kavárna nebyla… a náhle ke mně přijde nějaký maník z vedlejšího autosalonu, že ať si jdu sednout k nim do kanceláře… a navíc mi uvařil kafé. Na moji odpověď že německy moc nemluvím přepnul do takové jednodušší angličtiny. Zjistil jsem, že je také vášnivý motorkář… a dělá sice v autosalonu, ale byl to obrovský autosalon spojený i s prodejnou motorek Ducati, Honda a Triumph. Bylo to opravdu milé… zdržel jsem se asi 20 minut, až déšť úplně přestal a vykouklo slunce.
Potom už cesta byla super… sice trochu modrá, ale časem uschla… Po krátkém bloudění ve Waldkirchen, kde jsem ze sedla motorky se chtěl podívat do centra, ale zjistil jsem, že to nejde, protože jsou všude pěší zóny, jsem dále zamířil do Pasova, krásného historického města, kde se slévají 3 řeky: Dunaj, Inn a Ilz… ale po cestě jsem ještě náhodou objevil Prahu… tedy tu Bavorskou. 😀
Vyjel jsem nejdříve nahoru na Oberhaus, odkud jsou krásné pohledy na město v údolí, a potom zamířil do centra. Motorku jsem zaparkoval a vydal se na asi hodinovou procházku městem… a že bylo na co se dívat. Zde bych se klidně ještě někdy zastavil… např. během Dunajské cyklostezky, kterou plánuji. V Pasově totiž začíná nejoblíbenější úsek směrem na Vídeň. 😉
Další města jsem už víceméně jenom projel, protože jsem byl už dost ve skluzu. Z Pasova jsem vycházel po 14 hodině a to mě ještě čekal oběd a dalších asi 300 km až domů…
Sklářskou cyklostezku jsem uzavřel u města Cham, kde jsem se dostal kufrováním včera, namířil do po rychlostní silnici směr Furth im Wald a dále na Plzeň a do Prahy… kde jsem dorazil až kolem 9 hodiny večerní… totálně zmořený a v nepromoku, protože v ČR začalo večer opět pršet.
Uff… je to fuška odřídit na morce za den 500 km… nicméně jsem velmi rád, že jsem se rozhodl Sklářskou cestu dokončit, protože je na co se dívat.
Pokud máte 3 dny, vydejte se také… stačí přejít na druhou stranu Šumavy. 🙂
