Plánujete si projít Sklářskou cestu Bavorským lesem a rádi byste viděli, jak probíhá? Podívejte se na zrychlený videozáznam.
Rubrika: Německo
Sklářská cesta Bavorským lesem: 3. úsek Die Glasstraße
Po krásném 12 hodinovém spánku, jsem ráno zvažoval, zda dokončit celou Sklářskou cestu, nebo se vrátit domů… oběma směry to na nejbližší 3 hodiny vypadalo na deštivé počasí… 🙁
Rád dokončuji věci… a řekl jsem si, alespoň to bude pro mě trénink jízdy v dešti. Někdy si to natrénovat musím, abych byl připraven na další cesty. Vybral jsem si tedy cestu na jih a dokončení Sklářské cesty až do konce.
Když jsem vyrazil, bylo zamračeno… ale po pár km už začalo mrholit a tak jsem různě zastavoval pod přístřešky a chvílemi čekal, zda to přejde. Nechtělo se mi oblékat nepromok… ale nakonec i na něho došlo. Asi po páté jsem opět zastavil konečně pod střechou na benzince Denk v Neureichenau. Stojím tam a spustil se taková průtrž, že jsem si řekl, že to ani v nepromoku nemá cenu.
Stojím tam už asi 15 minut, na benzince kavárna nebyla… a náhle ke mně přijde nějaký maník z vedlejšího autosalonu, že ať si jdu sednout k nim do kanceláře… a navíc mi uvařil kafé. Na moji odpověď že německy moc nemluvím přepnul do takové jednodušší angličtiny. Zjistil jsem, že je také vášnivý motorkář… a dělá sice v autosalonu, ale byl to obrovský autosalon spojený i s prodejnou motorek Ducati, Honda a Triumph. Bylo to opravdu milé… zdržel jsem se asi 20 minut, až déšť úplně přestal a vykouklo slunce.
Potom už cesta byla super… sice trochu modrá, ale časem uschla… Po krátkém bloudění ve Waldkirchen, kde jsem ze sedla motorky se chtěl podívat do centra, ale zjistil jsem, že to nejde, protože jsou všude pěší zóny, jsem dále zamířil do Pasova, krásného historického města, kde se slévají 3 řeky: Dunaj, Inn a Ilz… ale po cestě jsem ještě náhodou objevil Prahu… tedy tu Bavorskou. 😀
Vyjel jsem nejdříve nahoru na Oberhaus, odkud jsou krásné pohledy na město v údolí, a potom zamířil do centra. Motorku jsem zaparkoval a vydal se na asi hodinovou procházku městem… a že bylo na co se dívat. Zde bych se klidně ještě někdy zastavil… např. během Dunajské cyklostezky, kterou plánuji. V Pasově totiž začíná nejoblíbenější úsek směrem na Vídeň. 😉
Další města jsem už víceméně jenom projel, protože jsem byl už dost ve skluzu. Z Pasova jsem vycházel po 14 hodině a to mě ještě čekal oběd a dalších asi 300 km až domů…
Sklářskou cyklostezku jsem uzavřel u města Cham, kde jsem se dostal kufrováním včera, namířil do po rychlostní silnici směr Furth im Wald a dále na Plzeň a do Prahy… kde jsem dorazil až kolem 9 hodiny večerní… totálně zmořený a v nepromoku, protože v ČR začalo večer opět pršet.
Uff… je to fuška odřídit na morce za den 500 km… nicméně jsem velmi rád, že jsem se rozhodl Sklářskou cestu dokončit, protože je na co se dívat.
Pokud máte 3 dny, vydejte se také… stačí přejít na druhou stranu Šumavy. 🙂
Sklářská cesta Bavorským lesem: 2. úsek Die Glasstraße
Po nouzovém přenocování v hamace v zahradě u města Floß, pokračuji dále po Sklářské cestě Bavorským lesem.
Nebyl jsem tam ale sám, rozdělal si tam stan i nějaký cyklista. Večer mě bylo okouknout několik lidí, co se šli projít do zahrady, ale nikdo nic neříkal, tak jsem zůstal. Ráno mě v 5 hodin probudil zpěv ptáků a tak jsem se pobalil a vydal na cestu.
Sledoval jsem trasu přes Mapy.cz podle záznamu, který jsem stáhl z internetu. Tato trasa se různě křižovala a nebyl tam přesný směr, takže jsem si nebyl jistý, kterým směrem se vydat, a kterým vrátit na to stejné místo. Tohle jsem pochopil, když jsem si u Schönthalu vybral, že půjdu rovně a ne doleva… a po nějakých 50 km jsem se divil, proč mě to navádí na nájezdy na mosty, ale z opačné strany, tam kde byl sjezd a tedy jednosměrka… tak jsem si hned zakufroval a raději se poslušně vrátil na tu odbočku a vybral se už správně větví přes Schönthal.
Hodně se mi líbilo ve městě Furth im Wald, které má krásné historické centrum… a dokonce jsem měl možnost si v 11 hodin poslechnout i jejich zvonkohru… a dále jsem se jel podívat na Dračí jezero. Mít více času, asi bych se i šel vykoupat.
Už kolem 4 hodiny odpoledne jsem dorazil do Philippsreutu. Uvažoval jsem, co dále. Z brzkého vstávání a po 362 km jsem už toho měl dost. Hodně se ochladilo. Další noc v zimě jsem už nechtěl riskovat. Mohl jsem to otočit domů, ale bylo by to dalších 200 km. Naštěstí máme internet. Prohledal jsem Booking, Airbnb i klasické ubytování bez webů a zamířil zkusit štěstí zpět do ČR do vesnice Strážný…
Hned druhý pokus vyšel. V místním koloniálu, kde prodávají vynikající domácí zmrzlinu, jsem nakoupil něco k snědku, povečeřel a kolem 7 únavou zaspal a spal až do rána… celých 12 hodin 🙂
Sklářská cesta Bavorským lesem: 1. úsek Die Glasstraße
Znáte Šumavu? Co tak se podívat na druhou stranu… do Bavorského lesa. Můžete se vydat po Sklářské cestě, která vás provede místy spjaté nejen s historií výroby skla.
Tato cesta měří přes 650 km, pokud ji chcete celou pojít, proto jsem se na ni vybral na motorce. První den cesty jsem se potřeboval pobalit a dorazit na start… první město Schönsee, odkud jsem oficiálně vystartoval. Byl jsem připraven na teplé slunečné počasí… což úplně nevyšlo… začalo částečně pršet, a proto jsem hledal, kde na noc zůstanu.
První tip byla chatka u Mühlenrundwegu, dokonce s pramenem vody… ale bylo u ní strašně moc hmyzu… asi by mě v noci sežral… tak jsem pokračoval dále… i z důvodu, že jsem chtěl něco koupit na večeři. Bohužel v následujících 2 městech bylo všude zavřeno, i když podle otevírací doby mělo být otevřeno… dokonce i benzinka byla zavřena, to už je co říci. Až potom jsem kouknul na internet, abych zjistil, že zrovna 20.6. mají v Německu státní svátek. Nuž… zůstal jsem bez večeře.
Záchranou se mi stala zahrada u turistického přístřešku Kreislehrgarten, kde bylo dokonce i kvalitní WC pro turisty. Roztáhl jsem hamaku, natáhl na sebe několik vrstev oblečení, protože se kvůli dešti hodně ochladilo, a čekal, jak bez jídla dopadne noc. Nakonec jsem spal asi 5 hodin, protože jsem se budil chladem, a přidával další vrstvy. Klasicky v 5 hodin mě probudili ptáci, tak jsem se sbalil a v 6 hodin vypadl s cílem najít nejbližší obchod a konečně se najíst.
Meklenburská jezera na lodích
- termín: 8.-15.6.2019
- akce: Německo Meklenburská jezera na lodích
- prostředník: CK – SP Praha s.r.o.
- účastníci: parta 12-ti stálých lodníků
- lodě: 2x Tarpon 42 trio prestige (po 6-ti lidech)
- doprava: vlastními auty
- strava: vlastní na lodích nebo v hospodách
Akce proběhla částečně dle plánu s drobnýma zádrhelama, např. u jedné lodě nefungovaly boční trysky a po opravě šly jen z dolního řídícího stanoviště, pak zase nešel vypnout motor, tak se musela vrátit k opravě do domáckého přístavu. Tím jsme se na 1 den rozdělili a každá loď plula jinou trasou, ta naše byla naštěstí bez závad (jen netroubila).
Počasí nám vyšlo dobře, pršelo pravidelně jen přes noc a přes den bylo pořád slunečno, někdy až moc. Po jedné z večerních bouří s krupobitím, kterou jsme přečkali plánovitě v hospodě, padl strom přes kanál, takže jsme ráno po vyplutí z jezera museli čekat asi 2-3 hod. než místní hasiči překážku odstraní.
Dalším zádrhelem bylo jedno uzavřené neprůplavné zdymadlo, takže jsme se nedostali do zamýšlené lokality, kde jsme si předem na mapě našli několik zajímavostí. Naštěstí bylo více možností, tak jsme se narychlo dohodli na náhradní trase.
Jinak byla plavba bezproblémová, jen jednou jsme měli potíž najít volné kotviště na přenocování. Několikrát jsme se koupali a proběhly i 3 cyklovýlety (20-30km každý). Navštívili jsme několik restaurací (5-10 jak kdo) s větší či menší spokojeností. Tady bych upozornil na místní točený pivo, který nebylo dobrý téměř nikde, občas až nepitelný!
Všem se nám líbila příroda, jezera a jejich okolí jsou opravdu krásná včetně jejich kanálových propojek, zdymadel je relativně málo (např. ve srovnání s kanály ve Francii) a celkově je plavba velmi příjemným zážitkem.
Na závěr jeden postřeh – shodli jsme se, že i po 30-ti letech sjednocení Německa je znát rozdíl mezi východním (kde jsme byli) a západním, víc než jsme čekali. Projevuje se to hlavně na kvalitě silnic, přežívajících socialistických rekreačních stavbách, službách, celkové nabídce všeho, často i v přístupu místních k turistům, ale vyšponovat ceny – to jim jde dobře. Jinak celkem spokojenost.
Na úplný závěr cenové zhodnocení (zaokrohleno na desítky Euro):
- půjčení lodi na týden – 2270 E (cca 10 000,- Kč na osobu)
- najeté motohodiny 10E/1h. v našem případě 250E (cca 1100,-Kč/os.)
- hlídané parkoviště na týden 40E/auto
- týden na kotvištích vč. napojení elektro, čerpání vody a vyčerpání fekálií- různě dle přístavu – v našem případě 20E/os.
- to byla cena naší lodě, ta druhá měla výraznou slevu za ztracený skoro celý den opravami
- není v tom vratná kauce za poškození lodě a její závěrečný úklid
- v půjčovném je množstevní a věrnostní sleva asi 5% (jeli jsme pojedenácté v řadě)
- samozřejmě zvlášť je i doprava tam a zpět a strava
A pak už záleží jak si kdo užívá, mne to vyšlo celkem akorát na dvacku.
Zdraví M.K.
Saské Švýcarsko jako na dlani ze stolové hory Lilienstein
Lilienstein nebo taky česky liliový kámen patří mezi českými výletníky možná trochu opomíjený skvost německé části Česko-saského Švýcarska. Většina míří na nedalekou pevnost Königstein, popřípadě do skal tyčících se nad protějším břehem Labe. Ale výhledy z Liliensteinu jsou neuvěřitelné.
Oslavte narozeniny v německých Tropical Islands
Každý rád oslavuje narozeniny po svém. Pokud je ale chcete oslavit netradičně, zajeďte si na tropické ostrovy. Nemusí to být ani tak daleko… jenom kousek od Berlína 🙂 se nachází unikátní aquapark Tropical Islands, který byl vytvořen v bývalém hangáru na výrobu vzducholodí. A ten, kdo má narozeniny, má vstup zdarma. To je vyplatí. 👍
Abychom tam mohli strávit co nejvíce času, našli jsme si na noc před a noc po ubytování přes Airbnb na blízké farmě u Petry. Dá se sice přenocovat i přímo v areálu aquaparku, ale vevnitř to byto dost drahé a venku ještě byla zima na kempování. Ubytování u Petry bylo naopak něco netradičního, protože jsme si topili v kamnech dřevem a zbytečně netrávili čas na WiFi (nebyla k dispozici).
Po příchodu do aquaparku si vyzvednete čipy s číslem skříňky, kterou musíte najít. Kousek vedle jsou sprchy a také saunové centrum. Většinu času jsme strávili na pláži u dětských toboganů, a oproti naší předešlé návštěvě před několika lety jsme také zjistili, že už mají i venkovní areál Amazonie s divokou řekou a bazény s vodními tryskami a masážními bublinkami. Večer v 20:00 na nás čekala laserová show, na kterou byl s hlavní pláže super výhled… Vstup je až do 1 hodiny v noci, ale tolik jsme nevydrželi. Teplo vysiluje a v 9 hodin večer jsme se už vybrali do měkké postýlky.
Navštivte výhodně Saské hrady, zámky a zahrady
Pokud vás baví historie a zajímáte se o hrady a zámky, můžete se vydat na výlet kousek za hranice do německého Saska. Díky výhodné schlösserlandKARTE můžete neomezeně navštívit více než 40 památek. Navíc myslí i na nás a v památkách často najdete českého audioprůvodce, letáčky nebo si můžete promítnout film o historii objektu v českém jazyce.
Prozkoumali jsme pro vás několik památek u hranic, ať se máte čím inspirovat.
Míšeň a Albrechtsburg
V Míšni můžete navštívit místní porcelánku. Slovní spojení „míšeňský porcelán“ jste již jistě slyšeli… a je to kousek od hranic. Dominantou města je zámek Albrechtsburg, který je opravdu obsáhlý a s českým audioprůvodcem jsme tam strávili 3 hodiny a i tak jsme neviděli všechno. Ubytování jsme si našli přes Couchsurfing u Marty. Je vegetariánka, bydlí v nádherném kruhovém domečku zabudovaném do svahu, připraví vám i večeři (na snídani vás pošle pro pečivo do pekárny), mluví anglicky, ale preferuje němčinu, a upřednostňuje hosty na víkend, protože přes týden odchází brzo do práce.
Objevte monumentální skalní věže stolové hory Pfaffenstein
Pfaffenstein se nachází jen pár kilometrů za Česko-německými hranicemi, je ideálním cílem pro podobný zimní výlet, jaký vám dnes představíme. Naše trasa je dlouhá něco málo přes 6 km, začíná na odstavném parkovišti ve Pfaffendorfu a vede přes nenápadnou stolovou horu Quirl s nádhernými výhledy na Königstein.