Nemusíte umět jazyk, abyste se na někoho usmáli

Často přemýšlím o lidech. Baví mě je pozorovat. Poslouchat a vnímat. Mnohdy více než slova vnímám to, jak se ten člověk dívá, stojí nebo se hýbe. Někdy mi přijde, že se všichni máme potřebu někam řadit. „A ty děláš co? Co máš vystudovaného? Kolik vyděláváš? Neměl bys už být dospělejší?“ Všichni se za něčím ženeme. A čím více cestuji, tím více si uvědomuji, jak jsme všichni „jen“ lidé. A že nejde ani tak o to, kolik máme titulů, kolik vyděláváme měsíčně nebo, jestli už jsme dostatečně dospělí…

Protože podle mě jde o to, JAKÝM člověkem jsme. Jak moc dokážeme být lidští. Jak moc dokážeme vnímat krásu v rozdílech, sílu v pomoci nebo úsměvu. Nemusíte umět jazyk, abyste se na někoho třeba jen usmáli a zlepšili mu tak den. Nemusíte vydělávat miliony, abyste mohli cestovat, když vám stačí stan vedle džungle. Nemusíte dokazovat, kdo jste. Nemusíte zhola nic. Stačí být. Některým „Evropanům“ by mohlo přijít, že tady na Srí Lance žijí lidé chudý život. Já si to ale nemyslím. Myslím, že ho mnohdy žijí více uvědoměle než kdekdo z nás. A o tom to je.

Vykašleme se už konečně na to, co si o nás myslí ostatní, jestli jsme dostatečně dobří nebo krásní. O tom ten život přece vůbec není. 🙏

S Láskou, Lenny

Continue reading

Video z Cesty kolem světa – Srí Lanka

Čas, hodně lidí tvrdí, že ho nemá. Že nemají dost času na to, aby si šli za svými sny nebo jen na to, aby dělali, co je baví. Ale času máme všichni stejně a záleží jen na nás, jak ho využijeme.

Čas je vtipný tím, že ho vnímáme subjektivně. A tak paradoxně můžeme zažít i během jediného víkendu věci, co některý nezažijí za celý měsíc. Čas se nám potom logicky zdá delší. Když zažíváme nový věci, překonáváme se, testujeme své limity nebo poznáváme nový místa, tak se vracíme jak vyměněný a čas se nám subjektivně zdá delší.

Proto když jsme ještě děti, tak rok je pro nás neskutečně dlouhý časový úsek a čím víc dospíváme, tím nám subjektivně přijde, že uběhne mnohem rychleji. Je to o nás, o tom, že jako děti zkoušíme a poznáváme nový věci téměř denně. Čím jsme ale starší, tím máme větší a větší tendenci upadat do rutiny. A rutina pro náš mozek nic nového nepřináší, a tak ten čas rychle uteče.

Chceme-li teda žít dlouho, pojďme se možná spíš zaměřit na to, aby nám ten čas, co máme neproklouzával mezi prsty a nemizel někde ve ztracenu. Pojďme každý den zkusit udělat něco jinak, zkusit něco nového. Pojďme si dávat výzvy a ten čas co máme využít naplno. Pojďme žít na plné gule!

Continue reading

Tipy na výlety v okolí Ella (Srí Lanka)

V okolí Ella je pár turistických míst, kam všichni míří. Jedno je little Adam's peak, další třeba Nine Arch's bridge. Tak jsme si taky trochu zaturtistili a šli na typická turistická místa. Na little Adam's peaku jsou prý 3 kopečky. To nás ale překvapilo, protože my jich našly 6. Většině turistů ale očividně stačilo navštívit jen ty 3. Musím ale určitě doporučit. My třeba po cestě potkaly tak 12 Čechů z asi 30 lidí celkem 😀 Jedna holčina prej „ahoj, já tě znám z Pardubic, kde's přednášela“ 😀 To jsou mi náhody!

Kousek odsud je taky známý most. Nic tam není, jen ten most. Když už jsme se vrhly do toho turistnění, tak jsme si zkusily to,co všichni ostatní, aneb počkat na to,až po tom slavném mostě projede vlak. No čekaly jsme na něj dvě hodiny… jako…proč to lidi normálně dělaj? 😀 Čekaj na vlak, aniž by s nim jeli.. 😀 Asi kvůli tý fotce, no tak jsme si ji udělaly taky, ale to už na nás bylo z typicky turistického opojení nějak moc, tak jsme se zas vydaly mezi místní. Jako první jsme si stoply tuktuka a vzápětí dva rusy na motorkách.

Na doporučení jsme po pár dnech v džungli vyrazily z Ella do Nuwara Eliya, mezi dva národní parky uprostřed Srí Lanky. Fotky a více v příspěvku na Facebooku.

Continue reading

Srí Lanka: místní kuchyně a ceny

Místní kuchyně

Místní kuchyně je poměrně fajn, většinou do všeho cpou rýži. K snídani, k obědu i večeři 😀 A všechno je taky protkané notnou dávkou chilli. K snídani chilli, k obědu.. a tak dál 😀 Ananas si přichucují solí a pepřem, na druhou stranu do většiny slaných jídel přidávají cukr. Objevila jsem tu taky zdravé bonbonky, aneb Rambutan – je to ovoce co vypadá jako liči, ale je větší a sladší. Má ale stejnou konzistenci. Po tom se tu můžu umlátit! Nejpopulárnější jídlo pro turisty je Kottu, to má několik variací. Od zeleniny, sýru, přes nudle.. Taky se tu jí Rotti, což jsou placky z kokosu a mouky. Ty se podávají převážně k snídani s dávkou buď chilli, nebo másla a jamu. Do ananasu si přidávají sůl, pepř a chilli 😀 To chceš 😀 Jo a samozřejmě že člověk tu pořád musí pít čaj. Normálně čaj nemám ráda vůbec, ale tady ho piju každý ráno..jako.. já a čaj? 😀 hustý! Dneska jsem třeba měla „Broken Orange Pekoe Fanning Special“ s mlíkem. Úplně to člověka probudí.

Ceny

Ceny jsou tu krásný. Tak třeba 20ti minutová jízda busem pro dvě stojí 12 korun. Neboli 104 rupií. 100 rupií = 12kč. Jeden ananas stojí třeba 18Kč. Mají dva oficiální jazyky – Sinhala a Tamil, ale zatím jsem nepotkala nikoho, kdo by nemluvil anglicky. Jen je pro mě trochu složitější jim rozumět, nevyslovují příliš zřetelně a hodně zkracují slova. Občas mi přijde, že mluví trochu Indickou angličtinou 😀 Chlapi tu většinou nosí sukně (Sarong) – respektive takový zástěry kolem. Jako Češi tu máme výhodu, protože nepotřebujeme redukci na napájení. Zásuvky tu jsou sice jiný, ale naše do nich zapadnou jakoby nic. Celkově na mě Srí Lanka působí moc hezky. Překrásný výhledy, milí lidi, který mimochodem narozdíl od Afriky vůbec nejsou otravný 😀 nízký ceny a až na to chilli ve všem i dobrý jídlo 😀

Další fotky a zážitky sledujte na Instagramu Ginger Thunder Kolem Světa

Continue reading