Krušnohorskou magistrálu se podařilo na kole dokončit za 3 dny… a to po 93 km ze střediska Klíny do Děčína.
Ve školní třídě Klíny jsem se vyspal v pořádku. Sice tam měli mít hudební akci, ale kvůli dešti byla večer rychle ukončena.
Nejdříve následoval sjezd k vodní nádrži Fláje, kde jsem si mohl přečíst, jak těžké bylo vodní nádrž v tak odlehlé lokalitě stavět… dále převážně lesem.
Trochu jsem zazmatkoval u Klínovčíku, kde cyklotrasa nově vede po hlavní silnici dolu kopcem k viaduktu, ale já měl v mobilu staré mapy, které ukazovaly, že to mám vzít po turistické trase E3, kterou jsem se tedy vybral, ale terén vůbec nebyl vhodný na kolo, takže doporučuji se držet silnice.
Po cestě jsem chtěl také „odlovit“ vrchol Na Skále v aplikaci Horobraní, ale bylo to téměř nemožné. Vrchol je na mapě skoro u cesty, ale v aplikaci to hlásilo více než 80 metrů (podmínka je být blíže méně než 50 metrů) a směrem k vrcholu tam byl hustý porod navíc oplocen. Možná by to šlo „odlovit“ přímo přes jejich web stránku, ale mobilní připojení GPRS s výpadky bylo nepoužitelné… tak jsem to asi po půl hodně vzdal. 🙁
Jako náhradu jsem odlovil alespoň vrchol Cínovec, který jsem neměl původně v plánu, ale přístup byl snadný po cestě a louce, tak proč ne… Tady se dá i občerstvit, protože jsou u hraničního přechodu benzínky.
Dále menší stoupání na Husův vrch, a potom perfektní sjezd až na Sedmihůrskou cestu…. ale pozor na konec sjezdu, je to prudká zákruta… dále následovala pohodová cesta po vrstevnici až na Komáří hůrku 808 m.n.m. Také jsem neměl v plánu, ale čas byl dobrý a bylo to kousek… tedy až na ten výšlap… ale zato skvělá vyhlídka. 🙂
Od Komáří hůrky už lesy vystřídaly louky. Za Krásným lesem jsem se mohl podívat z jiného úhlu na vyústění tunelu na dálnici D8 a už jsem se ocitl v Petrovicích, kde byl nejvyšší čas si dát obídek.
Posilněn jsem se vybral do Tisé… Tisské stěny jsme navštívili několik let dozadu… a bylo zajímavé se ocitnout opět na stejném místě… včetně cesty ke Sněžníku… ale nepokračoval jsem na Děčínský Sněžník, tak jak my bylo doporučeno (protože sjezd z Děčínského Sněžníku do Děčína po turistické stezce je dle povídání masakr)… ale pokračoval jsem po Krušnohorské magistrále tak, jak je zaznačena na mapě… a dobře jsem udělal…
Ze Sněžníku do Děčína po asfaltce následoval snad 10 km plynulý sjezd z občasným šlápnutím do pedálů… krásný závěr Krušnohorské magistrály… jsem rád, že jsem jí jel tímto směrem (z Chebu do Děčína).
Čas byl perfektní… a k odjezdu nejbližšího vlaku do Prahy zbývalo dost času, tak jsem si kolo poctivě ještě vytlačil k vyhlídce Pastýřská stěna a na opačné straně jsem se jel podívat na Thunskou hrobní kapli… a potom už odměna: kuřátko z KFC a vlakem šup šup domů. 🙂
Celkem jsem najel 293 km (možná trochu více… podle toho, jak to která navigace změřila) a rozhodně to stálo za to… krásná příroda a čerstvý horský vzduch… to toho trochu adrenalinu a endorfinů… co více si přát. 🙂