Cyklostezka Ohře: Františkovy Lázně – Nechranice

První úsek Cyklostezky Ohře jsem po Chebu ukončil ve Františkových Lázních, odkud pokračuji dále druhým úsekem až k vodní nádrži Nechranice.

Od Chebu se jelo super po asfaltce. První zastávku jsem si udělal v Sokolově, kde jsem vyšlápl na místní rozhlednu Hard. A hned o kousek dále jsem v Královském Poříčí odbočil na statek Bernard, kde se nachází centrum řemesel a minizoo domácích zvířátek, což bylo roztomilé. 🙂

Dále cesta pokračovala už do zpevněné cestě kolem Lokte, kde se můžete stavit na hrad a podívat do centra… ale tam jsem se byl podívat před několika dny, tak jsem pokračoval dále až do Karlových Varů. Pokud vás zajímá centrum a prameny, musíte si trochu odbočit a vrátit se zpět.

Až do tohoto okamžiku to byla pohodička… rovinka… jenže za Karlovými Vary Cyklostezka Ohře přestala kopírovat řeku (i když by mohla přes Kyselku) a začaly kopečky. Potom se sice k řece vrátila, ale kopečky nepřestaly 🙁

Už jsem měl dost km v nohách… nepotěšili mě, ale co se dalo dělat… vyšlápl jsem všechno, co se přede mnou objevilo.

Odskočil jsem si také na prohlídku centra města Kadaně, které je opravdu hezké a i když je na kopečku, stálo za to se jít tam podívat.

O kousek dále, když se začalo stmívat, jsem si vyhlédl kemp u přehrady Nechranice, kde jsem to na noc zabalil. Naučil jsem se tam něco nového… předtím, než si postavíte stan, podívejte se, kde mají lampu na stožáru. Vybral jsem si zrovna místo, kde na mě celou noc silně svítilo…

This slideshow requires JavaScript.

Loket – klenot nad řekou Ohře

Pokud hledáte romantické historické městečko, zastavte se podívat na Loket, který leží kousek od Karlových Varů na cyklistické a vodácké trase u řeky Ohře.

This slideshow requires JavaScript.

Co můžete navštívit?

  • Hrad Loket
    Mohutný gotický hrad byl založen v 1. polovině 13. století. Postupem let prošel několika stavebními úpravami. K jeho rozšíření došlo za krále Jana Lucemburského, kterému hrad sloužil jako dočasné sídlo rodu. Další rozsáhlá přestavba proběhla v letech 1434-1547, kdy byly postaveny nové sály, kaple, hejtmanský dům, hospodářské budovy nebo palác s gotickým arkýřem. Svůj strategický význam Loket začal ztrácet po třicetileté válce. Další rekonstrukcí by upraven na věznici, která zde fungovala v letech 1792-1948. Dnes hrad slouží ke křehčím účelům – je zde uložena historická sbírka porcelánu. Součástí prohlídky jsou ovšem i vězeňské kobky, expozice zbraní, návštěva u strašidel a uklidňující vyhlídka z věže.
  • Kostel sv. Václava
    Poprvé zmiňován již r. 1240, několikát vyhořel a byl rekonstruován. Kostel je známý tzv. loketskou varhanářskou školou.
  • Černá věž
    Věž obranného charakteru se nacházela v areálu tzv. dolního hradu. Během své historie neprošla výraznou stavební proměnou. Z věže je pěkný výhled na město i hrad. Za zhlédnutí stojí i zdejší expozice loketských kuriozit.
  • Pivovar Svatý Florian

Klášter premonstrátů Teplá

Objevte tajemství kláštera premonstrátů Teplá. Krásně zrekonstruovaný klášter a zajímavé povídání ze života mnichů se dozvíte na komentované prohlídce.

This slideshow requires JavaScript.

Klášter založil roku 1193 velmož Hroznata a povolal do něj premonstráty z pražského Strahova. V průběhu následujících staletí zažil chvíle rozkvětu i útlumu. Jeho současná podoba je výsledkem pozdně barokní přestavby pod vedením K. I. Dienzenhofera na přelomu 17. a 18. století.

Období 1950-78, kdy budova sloužila jako kasárna, klášteru na kráse vůbec nepřidalo. Po navrácení řádu v roce 1990 začala jeho postupná rekonstrukce. K nejcennějším částem areálu patří knihovna, po strahovské knihovně druhá nejobsáhlejší klášterní knihovna u nás, a románsko-gotický kostel Zvěstování Páně, v jehož kapli jsou uloženy Hroznatovy ostatky.

Prohlídka s průvodcem zahrnuje knihovnu a výstavu exponátů ze sbírek klášterního muzea.

Krušnohorské kopečky

Objevil jsem novou aplikaci s tipy na výlety – Horobraní – kde můžete sledovat, které vrcholky hor jste již navštívili a navíc soutěžit s ostatními uživateli. Otestoval jsem jí při zdolávání krušnohorských kopečků.

Mezi vrcholy jsem se přesouval autem a nahoru šplhal většinou po turistické stezce. Za den se mi podařilo navštívit 5 vrcholů (z toho 3, které jsem zdolal jako první uživatel aplikace).

A které konkrétně?

Předtím, než se na nějaký vrchol vyberete, je dobré se podívat na mapu, jak je dostupný. Některé leží na turistických nebo lesních stezkách, ale některé jsou nepřístupné. Také mobilní signál někdy umí potrápit, a abyste si vrchol mohli označit jako navštívený, je potřeba být ve vzdálenosti max. 50 metrů od pozice v aplikaci (což nemusí být vždy přesně vrchol)… Vývojáři mají ještě co dolaďovat 🙂

Vrcholů je přes 13 000, takže o zábavu postaráno snad i na celý život 🙂

This slideshow requires JavaScript.

Cyklostezka Ohře: od pramenů až do Chebu

Řeka Ohře pramení v Německu kousek od hranic blízko Weissenstadtu jako „Eger„, což je její německý název. Pokud se rozhodnete cyklostezku Ohře projet na kole až od pramene, tak se k pramenu můžete dostat např. od německého města Marktredwitz, kde zajíždí z Chebu vlak v kooperaci s Českými dráhami a nemusíte si připlácet za mezinárodní jízdenku. Čeká vás za to ale trochu stoupání… 🙂

Cestou k pramenu jsem zjistil, že Ohře má tzv. starý pramen, kde je hezká studánka na pitnou vodu, a potom oficiální pramen, který je patřičně vyzdobený tesanými kameny.

Stezka je na německé části značená jako Eger radweg, někde hodně a někde značení chybí, proto doporučuji mít s sebou mapu. Co se týče trasy, je hodně vedená po lesních a polních cestách… přece jenom na území Německa je jenom kousek a asi není až tak oblíbená.

Od pramene cesta převážně klesá, takže není příliš náročná. Osobně jsem v Hohenbergu u hranic z ČR nepochopil úplně značení a jel sem severně. Správně byste měli odbočit ještě jižně na Schirnding a obejít vodní nádrž Skalka jižně až do Chebu, kde už začíná jako cyklotrasa č. 6 a je vedena po krásně vyasfaltovaném povrchu. 🙂

This slideshow requires JavaScript.

Putování z Prahy do Jesenice

Zúčastnil jsem se startu extrémní poutě 100 km z Prahy do Číhoště k uctění památky obětí komunismu – Josefa Toufara.

Putoval jsem jeden částečně prvních 20 km a obdivuji ostatní, kteří těch 100 km zvládli za asi 27 hodin. Putovat pěší přes velké město není nic moc, nicméně pokud jste v dobré partě, tak to uběhne rychle… a není potřeba se ani někam komplikovaně přesouvat 🙂

Šumavská magistrála: úsek Horní Planá – Vyšší Brod

Poslední 52 km úsek Šumavské magistrály se táhne kolem vodní nádrže Lipno a následně kolem toku Vltavy do Vyššího Brodu.

I když je Lipno vodorovnou vodní plochou, Šumavská magistrála je vedena mírně kolem, a tak i v tento den jsem si užil výstup konkrétně na Liščí vrch.

Velmi fotogenickými místy bylo město Frymburk a Lipno nad Vltavou. Vidno, že se tam investuje hodně peněz, protože je tam postavených mnoho rezortů a vše je upraveno a připraveno na masovou turistiku… přece jenom Lipno je takové „české moře“ 😀

Za nejhezčí úsek považuji terénní sjezd od Loučovic do Vyššího Brodu, který jsem si opravdu užil. Konečně terén, kde jsem stále jel dolů a nemusel šlapat. Vpravo byla vyhlídka na Vltavu a vlevo na Čertovy skály.

This slideshow requires JavaScript.

Po příjezdu do Vyššího Brodu, kde Šumavská magistrála končí, jsem se patřičně pofotil, osvěžil a kouknu na jízdní řády… za 6 minut mi jede vlak. Vystartoval jsem rychle na nádraží, koupil jízdenky a vlak stihl… jinak bych čekal další 2 hodiny. Byla na trase ale výluka. V Rybníku jsme přesedali na autobus… ten mě s kolem nevzal… mám čekat na dodávku. Dodávka dojela s dalším turnusem, ale zavařil se jí chladič. Takže mě nakonec vzali do busu i s kolem. Jenomže už jsem v Českých Budějovicích nestihl rychlík do Prahy… ale byl tam 30 minut zpožděný expres, který právě čekal na nás. Jedno z druhým, nakonec jsem asi po 4 hodinách do Prahy dorazil… ale byl to tedy zážitek 😀

Šumavská magistrála: úsek Železná Ruda – Horní Planá

Druhý úsek Šumavské magistrály vás zavede přes nejvyšší místo trasy ve výšce 1146 m.n.m., který následuje po Filipově Huti.

Ze Železné Rudy následuje trochu nepříjemný úsek po lesní stezce až k rozcestníku Hůrecká silnice. Potom trasa vede většinou po asfaltových cyklostezkách vedle hlavní silnice.

Hezký úsek začíná po překročení řeky Vydra směr Modrava, Filipova Huť a Kvilda. Je to tak krásně opravené a velmi romantické. Projedete nejvýše položenou osadou v ČR (Filipova Huť) a nejvýše položenou obcí v ČR (Kvilda).

Po příjemném sestupu z Kvildy následoval ještě jeden nepříjemný výstup do Českých Žlebů. Už jsem měl v nohách 90 km, proto tento výstup byl hodně namáhavý… ale dalo se to zvládnout.

U Nové Peci dorazíte k vodní nádrži Lipno. Řeknete si, je to vodorovná vodní plocha, to se pojede krásně. Ale ne, trošku nahoru, trošku dolů. Dotáhl jsem to po 119 km do Horní Plané, kde jsem zakotvil v místním kempu.

This slideshow requires JavaScript.

Šumavská magistrála: úsek Domažlice – Železná Ruda

Jak poznat krásy Šumavy v létě? Nejlépe ze sedla kola. Vydejte se na krásnou 200 km pojížďku Šumavskou magistrálou.

Šumavská magistrála oficiálně začíná ve Všerubech, ale tam nejezdí vlak, proto jsem jako nástupní místo zvolil blízké Domažlice, kde se dá pohodlně dostat vlakem… Tedy pokud při nástupu budete mít odemčené dveře na vagónu.

První den jsem zvládl dojít až do Železné Rudy a vystoupat až přes Železnorudské sedlo… to dalo tedy zabrat… asi 20 km neustálého stoupání, část jsem i musel potlačit, aby si nohy odpočinuly.

Co se týče povrchu, tak je super, většinou asfaltky, tedy až na úsek mezi Novým Klíčovem a Všeruby, modrá turistická trasa byla plná výmolů… ale to ještě nepatří do Šumavské magistrály.

Hezké to bylo v oblasti Hamry, kdy les trochu ustoupil a byl rozhled i na travnaté pláně.

První část 64 km jsem ukončil v Železné Rudě, kde jsem přenocoval v kempu.

This slideshow requires JavaScript.