Pokračuji v jarním Cyrilometodějském putování Jižní Moravou. V tento den jsem už se skupinou absolvoval úsek Moravský Krumlov – Radostice (asi 27 km). Odchod měl být v 8 hodin, budíček v 7, ale lidé začali vstávat už v 6 a podlaha na faře hodně skřípala, tak jsem se vzbudil i v tomto čase. Nevím zda to bylo tím vzrušením, co dnešní den přinese, ale kupodivu jsem nebyl vůbec unaven.
Na snídani jsme si dali, co zůstalo z večeře od farníků z Moravského Krumlova… bylo toho dost a ještě i zůstalo. Občerstvili jsme se na cestu a vyrazili na kostela na požehnání poutníku. Pán farář nám něco řekl o farnosti, např. že aktuálně mají zrekonstruovaný obraz nad oltářem, který přihlásili i do soutěže zrekonstruovaných památek. Oprava stála 60 tis. Kč, tak doufá, že vyhraje a umoří nějaký ten dluh. Následovalo společné foto před kostelem a už jsme se vydali v počtu 18 poutníků na cestu.
Skupina se nedržela spolu, ihned jsme se roztrhali, protože každý vyrazil svým vlastním tempem. Já jsem použil svůj „pražský krok“ a držel jsem se tak 4. v pořadí. Cesta vedla po modré turistické stezce kolem říčky Rokytná v nerušené přírodě.
První zastávkou bylo bývalé hradiště Rokytná, kde jsme se trochu doběhli. Jakou vedoucí peletonu se svojí rychlou chůzí stali Jožka & Jožka, nicméně tak po cestě kecali, že sem tam špatně odbočili, tzv. „kufrovali„, že bylo lepší se na jejich vedení nespoléhat a raději sledovat pozorně turistické značky. I když i to nebylo vždy jednoduché. V lesním úseku mezi hradištěm Budkovice a Němčickou hájovnou v lese pokáceli z důvodu rozšiřování lesní cesty všechny stromy i se značkami. Naštěstí jsem měl s sebou aplikaci Mapy.cz a tak bylo možno průběžně ověřovat cestu.
Do Ivančic – rodného města Vladimíra Menšíka – jsme dorazili kolem oběda. Jožka & Jožka vybrali na oběd restauraci v penzionu Marek. Personál jsem trocha zaskočili tím, jak začali přicházet další a další lidé na oběd. Zeptali se nás, kolik nás ještě dojde a když jsem řekl, že ještě minimálně 10, tak uvolnili i „reservé“ stůl, který byl jinak prázdný a zjevně blokován úplně naprázdno. Já, když jsem byl na Moravě, tak jsem si dopřál moravského vrabce 🙂
Následně byly na výběr 2 možnosti: 1) vybrat se po původně plánované červené trase, nebo 2) po modré a absolvovat křížovou cestu až ke kapli sv. Jakuba a dále na rozhlednu Vladimíra Menšíka v obci Hlína. Já si zvolil 2 možnost a myslím, že dobře. Navíc jsem se u rozhledny potkal i s Jožkou & Jožkou a úsek do Radostic absolvoval v jejich nadprůměrném tempu. Odměnou nám bylo jedno orosené 🍺 v místní Sokolovně.
Ubytování bylo zajištěno v penzionu Sava, který vypadal zvenčí jako rodinný dům, ale nakonec se nás tam vešlo snad i přes 20… tedy někteří dobrovolníci spali na žíněnkách 🙂
Večeře byla ve stylu dojídání zásob z báglu… až se trochu odlehčí… objednalo se několik pizz s donáškou a večer jsme ukončili v pivnici Pištěkárna debatou u piva. Osobně jsem první večer se moc do diskuze nezapojoval, protože jsem přišel do rozběhnuté party, ale tento druhý večer, kdy jsem měl možnost během dne poznat další lidi, tak to byl velmi příjemný pokec 😉